Masti jsou plasticky deformovatelné léčivé přípravky, při teplotě těla měknoucí, určené k aplikaci na zdravou, poraněnou nebo patologicky změněnou kůži, sliznici, nebo tkáň.
Masti jsou beztvaré hmoty, obvykle bílé nebo nažloutlé barvy, homogenního (stejnorodého) vzhledu. Při pokojové teplotě mají tuhou až polotuhou konzistenci. Jsou lehce roztíratelné na pokožce. OBSAH VODY V MASTI JE DO 20 %.
Masti se skládají z masťového základu a dalších pomocných látek, účinných léčivých látek, nebo i jen ze samotného masťového základu.
Základní dělení mastí je na HYDROMASTI a OLEJOMASTI.
JAK SE MAST VYRÁBÍ?
Po navážení daného množství výchozích látek (surovin) se postupným přidáváním tyto látky míchají a homogenizují (tedy látky se tak dokonale propojí, že vznikne nová stejnorodá látka - jednoduše: všechno se smíchá dohromady :-)). Homogenizuje se v k tomuto účelu vyrobeném stroji: homogenizátoru. Je důležité, aby se suroviny přidávaly uvedené na shodnou teplotu. Během výroby se provádí kontrola obsahu vody a léčivých látek. Po zhomogenizovaní se mast rozplňí do předem připravených obalů.
Z ČEHO SE MAST VYRÁBÍ?
látky z ropy:
- vazelina
- žlutá vaselina (vaselina flavum)
- bílá vaselina (vaselina alba) - vznikne vyčištěním žluté vaseliny kyselinou sírovou
- parafín
- tekutý parafín
- tuhý parafín
- ichtamolum
rostlinné oleje:
- slunečnicový olej (oleum helianthi)
- ricinový olej (oleum ricini)
- glycerol 85%
- olivový olej (oleum olivae)
- škroby
- deriváty celulózy
živočišného suroviny
- lanolín (ceralanae) - tuk z ovčí vlny
- včelí vosk
- žlutý včelí vosk (ceraflava)
- bílý včelí vosk (cera alba) - vznikne vybělením žlutého včelího vosku
- vepřové sádlo - využívá se i v průmyslu – má výbornou vstřebatelnost, ale rychle žlukne
- vorvaňovina (cetaceum) - tuk z lebeční dutiny vorvaně – dnes se již nepoužívá
Krémy jsou plasticky neformovatelné emulzní nebo suspenzně emulzní léčivé přípravky OBSAHUJÍCÍ NEJMÉNĚ 20% VODY, určené k aplikaci na kůži, sliznici nebo tkáň. Podle krémového základu je dělíme na
GEL
Gely jsou tuhé nebo polotuhé soustavy, rosolovité povahy, připomínající pružností a zachováním tvaru při menším namáhaní tuhou elastickou látku. Vznikají rozpouštěním silně solvatujících látek v kapalině.
Gely, které jsou složeny z vysokomolekulárních látek s rozdílným složením látky a rozpouštědla nazýváme hydrogely. Hydrogel je v podstatě přípravek, který v běžném životě označujeme jako gel.
Ve spolupráci s týmem Vakos XT a.s. zpracovala a napsala Ing. Eva Behenská, MBA